Eliška Zdislava

Tento rok mi nadělil spoustu krásných momentů. Jsem vděčná za každou příležitost a výzvu. Za přítomnost a podporu svých kamarádů. Za mojí nádhernou rodinu. Za mého Tomáše.
Celý rok jsem se učila ze špatných i dobrých dní. Obklopila jsem se věcmi a lidmi, které mám ráda. Naučila jsem se o světě trochu víc a přemýšlela nad budoucností jako nikdy předtím.
Učila jsem se od ostatních, pronikávala jsem do svých slabých a silných stránek. Užívala jsem si každého momentu.

Na rok 2016 budu vzpomínat s velkou láskou.

Měla jsem naplánované tři dny volna na které jsem měla popsaných několik stránek úkolů.
Po několika měsících jsem se cítila prázdná, bez motivace a chuti splnit si svoje cíle. Užít si svoje volno a udělat si čas sama na sebe. Přemýšlela jsem co se stalo. 

Nikdo mi neublížil, nikdo mi neřekl nic špatného. Mám dostatek lásky, jsem šťastná a spokojená...tak proč se mi chce brečet a stěžovat si a fňukat? Proč se chci vrátit do doby kdy jsem byla destruktivní?Je snadné zůstat v takovémto stavu po několik týdnů. I déle.
Vím to, protože jsem to zažívala několikrát do roka. Je to jednodušší než se snažit. Ale jak ten pocit překonat a bojovat proti němu?

Myslím, že to je první krok k záchraně. Odejít z domu. Nadýchat se čerstvého vzduchu. 

Přemýšlela jsem o tom, co by mohlo pomoci. Bylo to jednoduché. Druhým krokem je psát o tom. Samozřejmě jsem si zapomněla tužku, kterou vždycky nosím.


Posledním krokem je strávit nějaký čas s někým koho máte rádi. Pozvěte někoho na oběd nebo na kávu. Zjistěte jak se má ten druhý a na sebe zapomeňte. Nejste jediný kdo má problémy. Inspirujte se u ostatních.