Na své narozeniny jsem si přála jet na výlet. Rozhodli jsme se pro hrad nedaleko Prahy, na kterém jsem ještě nebyla. To byl ale omyl. Když jsme poprvé vešli na nádvoří moje paměť se probudila. Vzpomínky na základku nemám moc hezké. Tak si je raději nepamatuju. Ten den jsem si mohla vytvořit jiné vzpomínky plné malých dobrodružství, které si budu pamatovat ráda.

Český Šternberk je hned u nádraží a na nádvoří jste do patnácti minut. Věděli jsme už dopředu, že počasí bude nepříznivé a jeho poloha a dostupnost nám tedy velmi vyhovovala. Na hlaváku jsme naskočili na vlak do Čerčan. Tam jsme přestoupili a pokračovali dál vláčkem spolu s důchodkyní, která se neustále přemisťovala a mladíkem v ponožkách.
Přes Žampašský most slavného Posázavského pacifiku jsme nejeli. Zjistili jsme, že to je zcela jiný úsek na který musíme vyrazit někdy příště. Ale Sázava byla pořád nadohled.

Tehdy v tom rozkošném vláčku mě také napadlo, že bychom mohli jet v létě na pár dní na vodu. Pohled na klidnou Sázavu, chatky a kempíky kolem mě úplně rozněžnil. Nikdy jsem na vodě nebyla kromě jednoho dnu, když jsem byla ještě miminko a to si pochopitelně nepamatuji. Do nedávna jsem jet na vodu odmítala. Myslela jsem si, že takovou věc nejsem schopná absolvovat. Tak teď doufám, že se mi moje přání splní protože mi to v tuhle chvíli přijde jako nejlepší nápad jak zažít nové dobrodružství.

Zastávku u hradu jsme nepřejeli jen díky tomu mladíkovi v ponožkách, který vlak na znamení zastavil a od zastávky pokračoval v běhu do ztracena jako zajíc.
Vesnice pod hradem byla vylidněná, vše bylo zavřené a nikde ani živáčka. Zmrzlinové počasí to tedy ten den nebylo. Během chvilky jsme zdolali strmé schody a ocitli se na nádvoří hradu. Zakoupili jsme si lístky na prohlídku a jen těsně jsme unikli dalšímu dešti. Nádvoří bylo plné lidí různých národností a naše prohlídka byla skoro v plném počtu. Sice nevím jaký je plný počet, ale na mě tam bylo lidí tak akorát abych se necítila utlačovaná.
Zase jsme neulovili ani jednu kešku. V dešti se nám prostě k hladomorně nechtělo.
Hezké počasí mi není souzeno, ale už jsem si zvykla a byla bych šťastná i kdyby mi kroupy padali na hlavu.