ROADTRIP: Sicílie VII

17:08


 Antické chrámy a další rozumy
 
Tak dnes nás čeká poslední noc a my jedeme k Agrigentu do Údolí chrámů. Kluci zase využili levnějšího vstupu. V rozsáhlé oblasti, kde se rozkládali antické rozvaliny, jsme strávili bezmála celý den. Nebe bylo jako moře a mě se podařilo zakopnout a natáhnout se na chodníku. Naštěstí to viděli jen nějací turisté, které jsem určitě vyděsila svým počínáním.
Cestou jsme se naposledy zastavili na pláži. Já už usínala úplně všude, v autě a teď i na pláži. Slunce mě lehce ukolébalo ke spánku.

Poslední koupání v moři

Antické chrámy se rozléhali na obrovské ploše a my si koupily vstupenku jen do Údolí Chrámů, protože jsme věděli, že bychom to ani nestihli projít. Město Agrigento se rozléhalo na protějším kopci a byl to teda opravdu pohled! Tady na mě promluvil duch minulosti. Nikdy jsem nic takového neviděla ani nezažila. Byl to zážitek.
 
Agrigento



Naše cestování mě donutilo přemýšlet o tom, co mám a co beru jako samozřejmost. Mého komfortu, který mám doma v podobě pitné vody, příjemného klimatu a fungujícího svozu odpadu si teď budu vážit mnohem víc než kdykoliv jindy.

Sicílie je nádherná a stejně jako každé místo na světě je jedinečná. A teď přemýšlím jak se postarat o to, abychom se za pár let nevydávali na cesty do zemí, kde se budeme brodit hromadami odpadu. Uvědomila jsem si, že jako většina, se celou dobu zaměřuji jen na to hezké. Krásné pláže, modrou oblohu, romantické uličky s květinami a špatných záběrů jsem se vyřazovala a nastavovala foťák, tak aby tam nebylo nic nehezkého. Jedinečná příležitost zdokumentovat ten prvotní dojem, který tam byl, jsem promarnila a nechala se ovlivnit a prezentovat jen to hezké. Takže se samozřejmě zdá, že na tomhle kusu země je všechno pohádkové.  A přitom jsme se vydali na cestu, která byla právě tak jiná. Je vidět, že se mám ještě hodně co učit.

Cítím vděčnost z prozření. Budu myslet na to jaký svět opravdu je a ne jaký bych ho chtěla mít.
Odpadky v ulicích měst

Tyhle jediné fotky odpadků jsem pořídila v Palermu

Divoké kočky v městech a psi na venkově se živí odpadky

Poslední kemp, poslední večer
Moje pokožka konečně začala chytat barvu. Nárty mi ozdobily opálené pásky sandálů. Obličej mám jako chilli paprička a uprostřed čela velké bodnutí od komára.

Italové nikam nespěchají. Možná jen na silnicích. Silniční provoz je tu jeden velký chaos. První den jsme se shodli, že všechny značky a rychlosti jsou jen doporučení. Jezdit na ‘Itala‘ není jen předsudek, je to realita. Radim, který celou dobu řídil, se velmi šikovně vžil do role a celý náš výlet odřídil bez škrábnutí. Za což jsme mu velmi zavázáni.


To, že se tady nikam nespěchá a hodně se odpočívá, nás párkrát paralyzovalo, když jsme chtěli nakoupit. Siesty jsou tu dlouhé a nepravidelné a my se v nich vůbec nevyznáme.
Dnes bylo naše auto na parkovišti obchoďáku úplně opuštěné. Zavřeno bylo od dvou do pěti a my přijeli moc brzo. Za pět minut pět se začalo sjíždět snad celé město. Siesta skončila a my se mohli nadlábnout.  
Protože tu zmrzliny prodávali ne po jedné, ale rovnou po šesti tak do nás padla celá krabice a k tomu lahev studeného mléka.

A kde budeme spát poslední noc?
Spali jsme na parkovišti, v lese, v posteli, na Etně, v autě, v kempu…
Zbývala pláž, ale vyhrál znovu a naposledy kemp. Byl nedaleko pobřeží a vypadal jako mini vesnice. Měl vlastní sámošku a před ní hlasitého papouška v kleci.
V sedm už naše hamaky visely na palmách a my uklízeli zabordelené auto. Všude byla spousta písku, drobků, kamínků z Etny…
Na oslavu naší poslední noci jsme si dali pivo a brambůrky. Seděli jsme na zemi a probírali zajímavé momenty našeho roadtripu.
Tahle dovolená mi dala spoustu věcí, z kterých můžu čerpat a o kterých můžu přemýšlet. Cestování jen s krosnou, bydlení v autě, můj strach z neznáma, hygiena na cestách a tak dále. Dalo mi to příležitost více ocenit to, co mám a zamyslet se nad změnami a příležitostmi dalšího cestování. Slíbila jsem si, že budu pracovat na své strašpytelské dušičce a na chození do kopců.
Spaní v hamace mi bude velmi chybět.
Náš bejvák

Hamaky jsou ultra pohodlné.

 

You Might Also Like

2 komentářů

  1. Tam bych taky někdy chtěla, hrozně mě tyhle místa přitahují :)

    MagicBeautyLife

    OdpovědětVymazat
  2. Tak jestli pojedeš, neváhej psát o tipy a rady a určitě dej vědět jaké to bylo:) Určitě objevíš i něco jiného a krásného, opravdu hezky se tam cestuje:)

    OdpovědětVymazat

Popular Posts

O Elišce

Neumí psát o věcech o kterých chce psát.

Svět podle mě

O Elišce II.

Jsou dny, kdy nemůže.

Subscribe